Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски
  • Italiano
  • En français

Karel IV. (14.5.1316 - 29.11.1378)

- jedenáctý český král (jako Karel I., 1346–1378)
- lombardský král (1355)
- římský král (1346–1355) a císař (1355–1378)
- arelatský král (1365)
- markrabě moravský (jako Karel 1333-1349)
- hrabě lucemburský (1346–1353) z dynastie Lucemburků.

Karel IV., křtěný jménem Václav, se narodil jako syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Vzdělání se mu dostalo na francouzském dvoře, kde se také oženil s první ze svých čtyř manželek Blankou z Valois.
Jako český král stál u zrodu Nového Města pražského (1348) a zahájil stavbu Karlova mostu (1357).
Roku 1348 vydal zakládací listinu pozdější Karlovy univerzity.
Na jeho popud byla roku 1346 zhotovena Svatováclavská koruna.
Zanechal po sobě několik spisů, mezi nejznámější patří autobiografie Vita Caroli.

Svatá Ludmila (asi 860 - 15.9.921)

- byla manželkou prvního Přemyslovce, knížete Bořivoje I.
- je chronologicky první českou svatou
- 15. září (nebo 16. září) 921 byla zavražděna na hradišti Tetín

Význam svaté Ludmily daleko přesahuje to, co o ní skutečně víme.
Díky rodovým vazbám ji můžeme označit nejen za pramáti českých panovníků, ale i většiny českých královen. Během jejího života byly položeny základy ke kristianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců.
Život babičky svatého Václava byl popsán v řadě legend, které se snaží popsat českou historii v 9. a 10. století.

Svatopluk Čech (21.2.1846 - 23.2.1908)

- český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil fantastickými příběhy pana Broučka
- hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Skalce
- je po něm pojmenován Čechův most v Praze, sady s jeho sochou na pražských Vinohradech a několik ulic v různých českých městech

Básnický cyklus Ve stínu lípy (1879 v časopise Květy) je idylický epos založený na vzpomínkách autora na dětství prožité v Litni. Jedná se o sbírku malých povídek ve verších, které si vyprávějí sousedé při společném posezení.

Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry povídky a romány.
Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře.

Jarmila Novotná (23.9.1907 - 9.2.1994)

- provdaná Jarmila Daubková
- česká zpěvačka a filmová herečka, jedna z nejzářivějších hvězd české opery
- hvězda Metropolitní opery v New Yorku 
- v patnácti letech zpívala v Pištěkově divadle, v témže roce se mohla učit u Emy Destinové a následující rok začíná svou hvězdnou kariéru prvním koncertem v Mozarteu

V roce 1939 je pozvaná do New Yorku, kde zpívá Traviatu pod vedením Toscaniniho. Její nádherný soprán a mimořádné herecké schopnosti – to byly hlavní přednosti, které  ji předurčily k závratné světové kariéře.
Zemřela 9. února 1994 v New Yorku, pohřbena je v nedaleké
Litni.

Magdalena Dobromila Rettigová (31.1.1785 - 5.8.1845)

- dívčím jménem Artmannová
byla českou buditelkou a spisovatelkou, autorkou kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka, která byla vydaná roku 1826

Jako spisovatelka byla Rettigová velmi plodná, napsala několik desítek drobnějších i rozsáhlejších děl. Pod vlivem svého muže a přátel se odhodlala psát a publikovat česky.

Jan Axamit (12.12.1870 - 19.11.1931)

- český lékař a archeolog
- vystudoval LF UK v Praze
- po návratu ze zahraničních klinik byl od roku 1898 odborným lékařem chorob nosních, ušních a krčních
- vynikl jako archeolog

Spolupracoval se Státním archeologickým ústavem v Praze na výzkumech jeskyní Českého krasu. Jeho badatelská činnost směřovala k archeologickému výzkumu okolí Prahy. Byl to zejména Tetín, Kazín, Libušín, Hloubětín,Džbán v Šárce, Děvín, Levý Hradec, hradiště u Klukovic, Závist. Zachránil jedinečnou keramiku z Kloboučku nad Zlíchovem, kudy dnes vede silnice na Barrandov. Nejvýznamnější je jeho studium eneolitu. Podle poznatků z Kazína zavedl pojem řivnáčské kultury a vypracoval její obsah. Zabýval se soustavou keltských pevností v Čechách,vztahy mezi dobou římskou a hradištní.

Největší jeho vykopávkou  byl Tetín, kde s dělníky (z vlastních peněz placenými) získával celé nálezy a pečlivě zjišťoval vrstvy přesně podle kultur. Pojednání o bádenské kultuře zůstalo jen torzem práce,která měla shrnout jeho pojetí českého eneolitu. Jeho sbírka připadla v r. 1935 Národnímu muzeu.